Po nějaké době se mi konečně podařilo vydat svoji další knihu Leopardí muž.
Jestliže jsem svoji prvotinu Andělé a ti druzí chtěla věnovat lidem, se kterými jsem měla možnost se během své praxe advokátky setkat a jejichž silné životní osudy jsem nechtěla a nemohla přejít jen tak, knihu Leopardí muž bych ráda věnovala všem pozůstalým po obětech trestné činnosti, nebo tzv. nešťastné náhody.
Prostě všem, kdo přišli o své blízké a museli se s tím nějak vypořádat, neboť společenské povinnosti a nastavená pravidla jdou stále dál.
Většina z nás si zkrátka nemůže dovolit „ jen tak“ truchlit a prožít si nerušeně svůj žal a bolest. U málokoho by se to pak následně neobešlo bez fatálních existenčních důsledků. A i když navenek „jedeme“ pořád stejně dál, to co se děje uvnitř, nás trhá na malé kousky, semleté s chilli a hozené do ohně, aby to hodně pálilo, trhalo a dusilo.
Více o knize si přečtete zde >>>